Daniel Landa

Daniel Landa (* 4. listopadu 1968, Praha) je český zpěvák, skladatel, příležitostný herec a automobilový závodník.

Daniel Landa se narodil 4. listopadu 1968 v Praze. Rodiče se rozvedli, když byl ještě dítě a on byl vychováván matkou, zatímco s otcem měl až do dospělosti spíše špatný vztah. V roce 1988 vystudoval pražskou konzervatoř v hudebně-dramatickém oboru. V roce 1990 se oženil s tehdejší studentkou režie na FAMU Mirjam Müller, se kterou má tři dcery – starší Anastázii (1998) a dvojčata Rozárii a Roxanu (2003).

V roce 1988 založil společně s hercem Davidem Matáskem kapelu Orlík, jejíž název převzali od stejnojmenné vinárny. Fungovala a koncertovala převážně v době totality. V roce 1990 vydala kapela první studiovou nahrávku Oi!, která si získala velkou oblibu, zejména mezi porevolučně importovaným hnutím skinheads, ale kvůli svým rasistickým textům (viz např. Bílá liga) zároveň i mnoho odpůrců. Druhým a posledním albem byla Demise, po kterém se kapela rozešla.

Daniel Landa tehdy začal svou vlastní, sólovou kariéru, kterou zahájil deskou Valčík (1993), následovanou Chcíply dobrý víly (1995), Pozdrav z fronty (1997), Smrtihlav (1998), Konec (1999), Best of LANDA (2000), 9mm argumentů (2002), Neofolk (2004). Dále vydal na CD a DVD záznamy svých koncertů Vltava Tour (2003) a Bouře (2005). V červnu 2009 bylo vydáno album Nigredo.

O Danielu Landovi je známo, že nerad koncertuje, přesto od roku 2003 po desetileté přestávce několikrát vystoupil – Vltava Tour (2003), Bouře (2005), Ostravice (2007) a koncert v divadle Kalich (2007). Mezitím vystoupil v rámci činností řádu Ordo Lumen Templi na Večeru s písní Karla Kryla pro český národ (2004) v bazilice minor svatého Petra a Pavla na Vyšehradě a charitativní Večer sjednocení (2006) v chrámu svaté Markéty na Břevnově. V dubnu a květnu 2008 se uskutečnila série koncertů v ČR a SR Československo Tour 2008 k příležitosti 90. výročí založení Československé republiky.

Napsal scénickou hudbu k několika filmům a divadelním představením – Udělení milosti se zamítá (2002), Gambit (2001) a Ex Offo, naposledy k snímku Kvaska.
Je rovněž autorem muzikálů. Tzv. „dirty muzikál“ Krysař se poprvé hrál v roce 1996 v divadle Ta Fantastika. Dostal se dokonce i do Rakouska, Německa a Slovenska. V roce 2002 se objevil v nastudování divadla Kalich, kam se vrátil i v následujících letech. Druhým počinem je muzikálové drama Tajemství, které se také hrálo v divadle Kalich. V roce 2008 dopsal s Ondřejem Soukupem další hudbu pro muzikál Touha z pera a režie Mirjam Landy, který vycházel z filmu Kvaska. V současné době dopisuje pro brněnské Mahenovo divadlo hudbu ke hře Tajemství Zlatého draka, ta měla premiéru v listopadu 2008.
V roce 2003 přepracoval Mozartovo Requiem do rockové podoby nazvané Rockquiem, které se hrálo v pražském Obecním domě.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/…Daniel_Landa

Bookmark and Share
Loading...

67%
Hodnotit (6 × hodnoceno)

Přidat k oblíbeným (1 × přidáno)

Diskografie

Žánr

Jiné (35 kapel v žánru)

Hodnocení (6)

Šáfa 80%

Pouze procentuální hodnocení

cunicekb 80%

Pouze procentuální hodnocení

Šrája 80%

Mám velmi rád Daniela Landu. Docela nechápu, proč mu pořád někdo předhazuje Orlík. Vždyť tam nebyl sám. Co třeba takový David Matásek? Proti tomu jsem nikdy (v souvislosti s Orlíkem) neslyšel křivé slovo, přestože byli s Landou hlavními představiteli této formace.

Ale zpět k Landovi. Je pravda, že už se o jeho hudbu nezajímám tolik, jako dřív, ale nějaké jeho písně si rád hraju na kytaru a občas si nějaká alba i poslechnu. Vážím si ho dokonce i jako člověka a s NĚKTERÝMI jeho názory souhlasím.

Anatolij Medvedenko 40%

Plešatá nuda

lucky-luc 80%

Když se mě někdo v pubertálních letech zeptal co poslouchám, tak jsem odpověděl, že od každýho něco a Landu. Vážně to byl asi jediný interpret, od kterého jsem znal skoro všechny skladby. Stejně jako u vína se nebudu ptát odkud je, jak vyrůstalo, kdo ho pěstoval nebo jestli má takový či makový názory – zajímá mě jediná věc: jak chutná. A hudba Daniela Landy mně opravdu chutná, líbí se mi jeho hlas, jeho texty… pozor, Orlíka jsem neposlouchal, aby si mě někdo šmahem někam nezařadil, jak se často děje, když řeknu, že se mi Landa líbí. Hudbu a osobu zpěváka většinou slučuje v jedno někdo, kdo tu hudbu nikdy neslyšel. A kdo řekne, že ten, kdo poslouchá Landu je skinhead/nácek/vy­patlanec apod., tak by se měl zamyslet např. nad tím, jak je možné, že se mu líbí Kurt Cobain a přitom není feťák. Nebo že má rád Jima Morrisona a přitom si nelibuje v žádných obsesivních myšlenkách o smrti.
Daniela Landu už jsem dlouho neslyšel (ale chystám se na to), ani nevím, jestli by se mi líbil pořád stejně jako zamlada (spíš asi ne), ale hudba mého mládí nemůže dostat méně než 80%.

Langi 40%

Maximálně nesympatická osoba Landy nic nemění na tom, že tahle hudba je pro mě hudbou minulosti. Dodnes je mi ale záhadou, jak vůbec může takovej magor vyrobit skladby, které svou určitou kvalitu mají. Že on mu tu hudbu dělal někdo jinej?

Chcete-li také hodnotit, musíte se přihlásit, nebo zaregistrovat.