Karel Kryl (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov]) byl československý a moravský písničkář, básník a grafik, jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby. Někdy se mu přezdívá „básník s kytarou“.

Kryl je jedním z nejuznávanějších zástupců protikomunistického protestsongu. Měl velký rozsah tvorby a schopnost tvořit radikálně odlišné skladby, počínaje zpívanými veršovanými pamflety (Tak hle jak se perou, Bakterie) a konče zpívanými básněmi (Lilie, Rakovina, Plaváček), které pracují s hlubokými alegoriemi a složitými jazykovými a významovými konstrukcemi. Významnou roli hraje i jeho tvorba inspirovaná biblickými texty (Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji), která se ovšem obrací i do moderní doby. Mimo zpívanou poezii vydal také několik sbírek poezie i delších básnických skladeb knižně, většinou je doprovodil vlastními grafickými díly. Jeho texty i nezpívaná poezie vynikají hlubokou obrazností a metaforikou a velkou formální dokonalostí.

Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou České Grammy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. 24.dubna 1999 byla na budově Keramické školy v Bechyni odhalena jeho busta s pamětní deskou, jako jejímu absolventovi z let 1958–1962 V současné době (březen 2009) jsou po něm pojmenovány ulice v Praze-Stodůlkách, Varnsdorfu, Příbrami, Novém Jičíně a Zelenči. 17. ledna 1989 obdržel Karel Kryl v exilu v Los Angeles od Klubu Československé kultury Cenu Jana Zahradníčka za českou poezii

Zdroj: Karel Kryl na wikipedii